In vitro fertilizace – IVF (tzv. umělé oplodnění)

Metoda nazývaná také jako mimotělní oplodnění nebo oplodnění ve zkumavce. Byla vyvinuta již před více než 25 lety a neustále se rozvíjí, zdokonaluje a zefektivňuje.

Metoda je vhodná pro případy ženské neplodnosti s neprůchodností vejcovodů, pro těžší případy mužské neplodnosti, pro některé další případy neplodnosti zejména imunologické a pro případy, kdy předchozí léčba nebyla úspěšná.

Spočívá v hormonální stimulaci vaječníků pacientky k vývoji a dozrání většího počtu vajíček v pokud možno obou vaječnících. Vajíčka se po dosažení optimálního stupně vývoje získávají z vaječníků transvaginální punkcí a aspirací – viz ovum pick up. Získaná vajíčka se ve zkumavce smísí se speciálně upravenými spermiemi z ejakulátu jejího partnera event. dárce (viz Inseminace vajíček spermiemi) = tzv. klasická IVF. V případě speciální mikromanipulační techniky zvané ICSI (Intracytoplasmatická injekce spermie) - se předem upravené spermie injikují pod mikroskopem do cytoplasmy vajíčka (jedna spermie do jednoho vajíčka). Druhý den embryolog kontroluje oplození. Oplozená vajíčka se kultivují za speciálních podmínek a vyvíjejí se v embrya (viz Kultivace vajíček a embryí). Po několika dnech kultivace – většinou 2-5 dnech se nejlepší embrya transferují do dělohy ženy – embryotransfer. Pro riziko vícečetného těhotenství se transferují do dělohy nejčastěji 2, maximálně však 3 embrya - na přání pacientky.

Zbylá embrya je možno zamrazit (kryokonzervovat) a uchovat pro pozdější použití (kryoembryotransfer – KET).